Včelí svět a Vodní dům

V obci Hulice v okrese Benešov ve Středočeském kraji se nacházejí dva zajímavé výletní cíle - Včelí svět a Vodní dům.

Včelí svět
místo: okres Benešov, Středočeský kraj
obtížnost: 5
(1=asfaltové cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 2=polní a lesní cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 3=kopcovitý terén s větším převýšením; 4=hůře sjízdné lesní a polní cesty, více terénních nerovností, fyzicky náročná trasa; 5=nesjízdné)

Včelí svět je interaktivní expozice ze života včelstva. Nachází se v objektu bývalé školy, která  je dvoupatrová. Ač je celý objekt bezbariérový, tak není sjízdný s kočárkem. V budově je výtah, ale ten může být využíván pouze vozíčkáři, nikoliv kočárky. Bez problémů se dá prohlédnout výstava v přízemí, do patra je nutné buď kočárek vynést nebo se domluvit s obsluhou a zanechat ho ve vstupní hale. 
Výstava je zajímavě pojatá, zacílená na děti, je interaktivní a rozhodně zaujme. Přes zimu je zavřeno, v hlavní výletní sezóně od dubna do září je pak otevřeno denně kromě pondělí, v říjnu pak o víkendech a svátcích. Vstupné je pro dospělého 60 Kč, děti 3-15 let pak zaplatí 30 Kč. 

V pokladně se dají zakoupit různé produkty z medu a suvenýry s tématikou včel. Dá se zde zakoupit i turistická vizitka č. 2250 - Včelí svět a turistická známka č. 2393 - Včelí svět v Hulicích. 

Vodní dům
místo: okres Benešov, Středočeský kraj
obtížnost: 1
(1=asfaltové cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 2=polní a lesní cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 3=kopcovitý terén s větším převýšením; 4=hůře sjízdné lesní a polní cesty, více terénních nerovností, fyzicky náročná trasa; 5=nesjízdné)

Jen o několik set metrů dále od Včelího světa se nachází Vodní dům. Ač jsou oba objekty od sebe vzdáleny na ideální procházkovou vzdálenost, doporučuji k Vodnímu domu dojet autem. Nevede mezi nimi žádná přímá cesta mimo silnici a tak procházka s kočárkem po silnici by nemusela být úplně příjemná. 

Vodní dům je návštěvnickým střediskem evropsky významné lokality Želivka, kde se děti i dospělí interaktivní formou seznámí s vodou jako životním prostředí rostlin a živočichů i jako nezbytnou podmínkou našeho života. Budova je přízemní, bez problémů sjízdná s kočárkem. Před budovou se pak nachází atrium s vodními prvky, kde si děti mohou pohrát a vycachtat se. Umělé vodní toky, symbolizující řeku od pramene k ústí se dají různě ovládat pomocí pump, hrází či vodních mlýnků. Z atria pak vedou schody nahoru nad budovu k jezírku. S kočárkem se tam dá pak v pohodě dostat od parkoviště. 

Návštěvu Vodního domu doporučuji při hezkém počasí, kdy se děti vyřádí ve vodě a rodiče si posedí u kávy. Koupit se zde dá i drobné občerstvení, různé suvenýry tématicky zaměřené na vodu a turistická vizitka č. 3659 - Vodní dům a turistická známka č. 2276 - Vodní dům - návštěvnické středisko EVL Želivka. 

Vodní dům je otevřen denně kromě pondělí po celý rok, v zimě ale nejsou v provozu herní prvky v atriu. Vstupné pro dospělého je 90 Kč, pro dítě od 3 do 15 let pak 50 Kč, rodinné vstupné 2+3 je za 200 Kč. Předem se dá objednat i exkurze po hrázi vodního díla Švihov (Želivka). 

Dendrologická zahrada v Průhonicích

místo: okolí Prahy
délka trasy: 2,3 km základní okruh
obtížnost: 1 - 2
(1=asfaltové cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 2=polní a lesní cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 3=kopcovitý terén s větším převýšením; 4=hůře sjízdné lesní a polní cesty, více terénních nerovností, fyzicky náročná trasa; 5=nesjízdné)


V bezprostřední blízkosti Prahy, hned u dálnice D1 a naproti obchodní zóně v Čestlicích, se nachází Dendrologická zahrada v Průhonicích. Hlavně v jarním období, kdy tu všechno krásně kvete, stojí za návštěvu. Navíc, je to ideální cíl pro výlet s kočárkem.

Odkaz na mapu na serveru mapy.cz zde.

Odkaz na webové stránky zahrady zde.

Parkovat se dá přímo před areálem. Parkoviště je bezplatné, v době největší návštěvnosti - jarní víkendy - tu ale může být problém najít volné parkovací místo. Areál zahrady je otevřen od začátku dubna do konce října od úterý do neděle v době 9 - 18 hodin. Dospělí zaplatí za vstup 70 Kč, děti od 3 let 20 Kč a od 6 do 15 let pak 35 Kč. Základní okruh po zahradě je bezbariérový a měří 2300m. Velký okruh měří 4000m, některé jeho úseky jsou ale nesjízdné (schody) nebo sjízdné s velkou opatrností (příkrá stráň, cesta z pražců). Tyto problémovější úseky se ale většinou dají obejít nějakou vedlejší cestou. Mapu areálu prodávají na pokladně za 10 Kč.

V areálu se nachází poměrně rozlehlé dětské hřiště v podobě pirátské vesnice, dá se piknikovat na trávnících, v pokladně prodávají drobné občerstvení (zmrzlina, sušenky) a je tu wc, kavárna a prodejna rostlin.

My jsme zahradu navštívili o víkendu v té nejvíce navštěvované době. Parkoviště bylo obsazené, ale místo k parkování se nám nakonec povedlo najít. Případně se dá zaparkovat v přilehlé obchodní zóně. U pokladny byla fronta, návštěvníci se ale rozprostřeli po areálu, procházka byla příjemná, neměli jsme pocit, že by zde bylo přelidněno. Větší koncentrace lidí byla u dětského hřiště. Kavárnu jsme nezkoušeli, tak nevím, jaký sortiment nabízí - podle webu zahrady by se tu měli dát koupit teplé a studené nápoje, zákusky, polévky a další.

Dá se zde zakoupit turistická vizitka č. 481 - Dendrologická zahrada v Průhonicích a turistická známka č. 1652 - Dendrologická zahrada Průhonice.

Vrbno - Zelčín

místo: okres Mělník (Středočeský kraj)
délka trasy: 6,5 km
obtížnost: 2
(1=asfaltové cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 2=polní a lesní cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 3=kopcovitý terén s větším převýšením; 4=hůře sjízdné lesní a polní cesty, více terénních nerovností, fyzicky náročná trasa; 5=nesjízdné)



První polovinu výletu jsme šli podle Naučné stezky Vrbno - Zelčín. Cesta spojuje obce Vrbno a Zelčín, které jsou po silnici vzdáleny asi 0,5 km. Naučná stezka cestu příjemně prodlouží, ale v podstatě pouze obchází pole mezi těmito obcemi.  Turisty čeká několik informačních tabulí, u některých jsou dřevěné hrací prvky (prolézačky) pro (spíše starší) děti. 

Trasu naučné stezky je nejlépe začít na jejím počátku v obci Vrbno (1), kde se dá zaparkovat auto. Je zde dětské hřiště a první herní prvek u první informační tabule. Poté se projde obcí a za posledními domy (2) se uhne ze silnice spojující obce Vrbno a Zelčín. Dále se pokračuje po šotolinové cestě místy vyjeté na asfalt. Bez problémů je sjízdná s jakýmkoliv kočárkem. Část cesty vede pod plavebním kanálem. U prvních domů a ohrady se zvířaty v obci Zelčín (3) se opět napojíme na silnici, po které se jde podél areálu Zooparku k ohradě s koňmi (4). Zde naučná stezka uhybá podél ohrady doprava. Pokud se vydáme doleva, dovede nás silnice ke vstupu do Zooparku Zelčín. Zde se dají prohlédnout domácí zvířata, svézt se na koni, dojít si na oběd nebo nechat děti vyřádit na dětském hřišti. Vstup je volný. 
Naučná stezka od areálu vede podél ohrad s koňmi k plavebnímu kanálu (5). Zde se nám otevře krásný výhled na jednu stranu na Mělník, na druhou na horu Říp. Poté už zbývá poslední úsek podél kanálu zpět k silnici (6), kde naučná stezka končí. Tento úsek cesty vede po polní cestě. Sjízdný už je s větší opatrností, ale stále bez problémů. 

Vzhledem k tomu, že celá trasa naučné stezky vede většinou otevřeným prostorem bez okolních stromů, nedoporučujeme tuto trasu během parných slunečních dní. 

Dále jsme výlet vedli po neznačené cestě, která spojuje tuto silnici s cyklostezkou podél Labe. Jedná se o asfaltovou cestu vedoucí podél nadzemního potrubí hojně využívanou cyklisty. Občas je potřeba uhnout projíždějícímu autu. (7) se dá vrátit zpět k Zooparku. U mostu přes Vltavu (8) se pak dostaneme na asfaltovou cyklostezku, která nás dovede až do Vrbna (9) k našemu výchozímu bodu. 

odkaz na mapu

Cesta je nenáročná, naprosto bez problémů sjízdná s kočárkem. Trochu opatrnosti je potřeba zvolit u závěrečné části stezky podél plavebního kanálu, kdy je vedena po polní cestě. My jsme to ale bez problémů zvládli s neodpruženým kočárkem s pěnovými koly. 

V Zooparku Zelčín se dá koupit turistická vizitka č. 2135 Zoopark Zelčín. 

Kersko

místo: okres Nymburk (Středočeský kraj)
délka trasy: 11 km
obtížnost: 1 - 2
(1=asfaltové cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 2=polní a lesní cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 3=kopcovitý terén s větším převýšením; 4=hůře sjízdné lesní a polní cesty, více terénních nerovností, fyzicky náročná trasa; 5=nesjízdné)

Kersko je osada, patřící pod obec Hradišťko v okrese Nymburk. Proslavil jí spisovatel Bohumil Hrabal a následné natáčení filmu Slavnosti sněženek. Jedná se o lesní vesnici s chatami a domy v borovicových lesích v Polabí. Díky tomu je zde ideální terén pro cykloturistiku a výlety s kočárky (rovina, asfaltové a lesní cesty).

Výlet jsme začali v obci Hradišťko (1), kde jsme zaparkovali auto. Od něj jsme se vydali po silnici za obec, kde jsme se napojili na červenou turistickou značku (2), která prochází Kerskem. Na prvním rozcestí (3) se dá odbočit ke Krásné Pepině, my jsme ale pokračovali - přes další rozcestí (4) - dále po červené až k Josefskému pramenu (5). U něj je restaurace U pramene, kde se dá najíst a je zde i parkoviště. Po hlavní silnici, procházející Kerskem, se dá dojít k legendární restauraci Hájenka (7). Cestou stojí za navštívení Lesní ateliér Kuba (6) (výstavy, nákup suvenýrů). Jedinou jeho nevýhodou je, že ateliér je v patře, tudíž pro návštěvu s kočárkem není úplně ideální. Po stejné silnici jsme se vrátili zpět k Josefskému pramenu a od něj jsme se vydali opět po červené značce k bývalému koupališti (8) a k Hrabalově chatě (9). Od ní jsme se vraceli zpět k Hradištku. Abychom nemuseli jít po silnici, šli jsme po cestě směrem k Labi (10). Ta se sice později na silnici napojila (11), ale nešli jsme po ní dlouho - pouze k odbočce k menhiru (12). Od menhiru (13) jsme pokračovali dále podél Labe, až k první odbočce na Hradišťko (14), která nás zdárně dovedla do cíle.

odkaz na mapu


Cesta je pro kočárky sjízdná bez problémů. Jedná se o rovinaté lesní, polní  a asfaltové cesty.

V Lesním ateliéru Kuba se dají koupit turistické vizitky č. 864 Přírodní park Kersko a č. 865 Lesní ateliér Kuba v Kersku a turistická známka č. 1611 Kerský les.

Kerský les

Pramen sv. Josefa

Restaurace U pramene

Hájenka

Kerské koupaliště

Autobusová zastávka s Hrabalovými kočkami

Hrabalova chata

Okolí Říčan

místo: okolí Prahy (Praha - východ)
délka trasy: 13 km
obtížnost: 4, jeden úsek 5 - chybějící mostek přes potok
(1=asfaltové cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 2=polní a lesní cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 3=kopcovitý terén s větším převýšením; 4=hůře sjízdné lesní a polní cesty, více terénních nerovností, fyzicky náročná trasa; 5=nesjízdné)

Jsou výlety, které se prostě nepovedou. Vybírat trasu naslepo jen podle mapy má své úskalí - sice můžete podle vrstevnic odhadnout, jak moc kopcovitý terén bude, mapa vám prozradí i druh cesty po které půjdete (asfalt x lesní cesta), ale nezjistíte, jak terén opravdu vypadá. Buď musíte volit známá osvědčená výletní místa nebo to prostě risknout a doufat, že trasu projedete. Tuto variantu jsme si vybrali my. Vybraný okruh jsme nakonec zvládli, ale jen díky tomu, že jsme šli na výlet s kočárkem dva a mohli jsme ho tak přes ten nejvíce problémový úsek přenést. Jinak je tato část trasy pro kočárek nesjízdná nebo jen s hodně velkým úsilím.

Říčany jsou obcí v okrese Praha-východ, cca 20 km jihovýchodně od centra Prahy. Díky své blízkosti k hlavnímu městu, jsou z Prahy dobře dostupné vlakem (trať 221 ), Pražskou integrovanou dopravou i autem.

Start našeho výletu byl pod Říčanským hradem, kde u dětského hřiště je možnost zaparkovat auto. Říčanský hrad není s kočárkem přístupný, dá se ale prohlédnout ze silnice pod ním (1, viz. obrázek trasy nebo mapa). Dále jsme pokračovali přes centrum města za železniční trať, kde jsme se napojili na modrou značku (2). Po ní jsme pokračovali cca  3 km až na rozcestí se zelenou turistickou značkou (3). Cesta  šla nejprve okrajem města, poté lesem. Některé úseky ve městě byly lehce štěrkovaté, lesní cesta s častými nerovnostmi, stále ale sjízdné, byť terénním kočárkem. Celá tato část cesty byla do kopce, na trase bylo rozmístěno několik laviček. Z rozcestí cesta pokračovala po rovině a nadále jsme se drželi modré značky. Míjeli jsme hodně popadaných stromů, pravděpodobně následek silného větru v uplynulých týdnech. Na odstraňování následků kalamity už začali pracovat lesníci, což bylo znát na sjízdnosti cesty. Ta byla hodně rozježděná lesní technikou a díky tomu hůře sjízdná. Po necelém kilometru jsme se odpojili z modré značky a pokračovali dále po naučné stezce Říčansko (4). Což se ukázalo jako né úplně šťastné řešení, protože bylo potřeba zdolat rokli, přes kterou jsme museli kočárek přenést (5). V popisu naučné stezky na odkazu je uvedeno, že tato rokle se přechází po mostku. Ten tu ale momentálně nebyl. Je možné, že do budoucna zde bude opět umístěn a cesta se tak stane schůdnější a sjízdnější. Dalším náročnějším úsekem bylo napojení se na cyklostezku a překonání podjezdem Černokosteleckou silnici (6). Tento úsek je velmi malebný, tvořen několika mostky. Dostat se ale sem znamená sjet kočárkem z prudšího kopce přes kořeny a jiné nerovnosti. Zbytek trasy je už zase sjízdný bez problémů. Cesta vede po rovině podél Rokytky až k rybníku Jureček (8). Od něj se dá pokračovat po zelené zpět do Říčan nebo se kousek vrátit na rozcestí s červenou značkou (7) a dojít do Říčan po ní. Tuto variantu jsme zvolili my, protože cesta vedla více lesem.

Odkaz na mapu.


Na Masarykově náměstí v Říčanech je Informační centrum, kde se dají zakoupit turistické vizitky vztahující se k tomuto výletu - č. 2310 Říčany a č. 1640 Říčanský hrad a turistická známka č. 497 Říčany.

Říčanský hrad

Na modré turistické značce čekají na turisty po pravidelných úsecích lavičky 

Jedno ze zastaveních naučné stezky Říčansko

Následky polomu

Problémový úsek - rokle s potokem

Napojení se na cyklostezku před podchodem pod silnicí

Rybník Jureček

Podleský rybník

místo: Praha (mezi Dubčí a Uhříněvsí)
délka trasy: cca 5 km
obtížnost: 1
(1=asfaltové cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 2=polní a lesní cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 3=kopcovitý terén s větším převýšením; 4=hůře sjízdné lesní a polní cesty, více terénních nerovností, fyzicky náročná trasa; 5=nesjízdné)

Podleský rybník se nachází mezi Dubčí a Uhříněvsí na jižním okraji Prahy. Patří mezi největší rybníky v Praze. Jeho historie sahá až do 16. století, později se sem chodil koupat i prezident Masaryk (zdroj www.turistika.cz/mista/podlesky-rybnik).

Výletní místo je dostupné autem (zaparkovat se dá u hlavní pláže rybníka - vjezd z Bečovské ulice), i MHD (zastávka Netluky - autobusy 266, 269, 366).

Kolem Podleského rybníka se dá projít cca 5 km okruh po asfaltových cestách. Pro zdatnější turisty je možnost si výlet prodloužit např. o Uhříněvskou oboru (lesní cesty) nebo se projít dál směrem k Dubči.

Pro děti je zajímavý Podleský mlýn, kde chovají soby a statek v Netlukách (koně). Celá cesta je vhodná pro kočárky, sjízdná je i na kolech nebo odrážedlech. Jen je potřeba dávat pozor na auta, jedná se o normální místní komunikace, byť je na některých upraven vjezd jen na základě povolení. V letních měsících je rybník využíván ke koupání. Na hlavní travnaté pláži je ohniště - možnost opečení si buřtů.

Podél rybníka prochází modrá turistická značka (od železniční stanice Praha - Uhříněves, přes Dubeč a Běchovice k železniční stanici Praha - Klánovice) a naučná stezka Dubeč - Uhříněves

Popis naší ozkoušené trasy:
1 - parkoviště aut, 2 - ohrada se soby, 3 - odbočka zpátky k rybníku, 4 - napojení se na asfaltovou cestu u rybníka, 5 - odbočení vpravo ke statku, 6 - statek (koně), 7 - odbočka kolem několika baráčků zpátky směrem k rybníku, 8 - napojení se modré turistické značky vycházející z obory v Uhříněvsi, 9 - odbočení z asfaltové cesty na polní cestu (modrá značka) směrem k rybníku (dá se ale jít nadále po asfaltové cestě), pěšina nás následně dovede podél rybníka zpátky k autu

odkaz na mapu

Hostivařský lesopark

místo: Praha
délka trasy: libovolná
obtížnost: 1 - 2
(1=asfaltové cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 2=polní a lesní cesty, rovina či mírně kopcovitý terén; 3=kopcovitý terén s větším převýšením; 4=hůře sjízdné lesní a polní cesty, více terénních nerovností, fyzicky náročná trasa; 5=nesjízdné)

Hostivařský lesopark se nachází v jižní části Prahy - je součástí přírodního parku Hostivař - Záběhlice. Vzhledem ke své poloze je vyhledávanou odpočinkovou oázou pro obyvatele okolních sídlišť (Horní Měcholupy, Háje, Hostivař, Košík). Tvoří ho množství lesů a luk pospojovaných sítí převážně asfaltových cest. Je tak vyhledávaným cílem pro pěší i cykloturistiku a pro venčení psů. V celém areálu se nachází několik dřevěných dětských hřišť a altánů a nespočet laviček.

Pro procházky s kočárkem je terén vhodný. Většina hlavních cest je asfaltových, dá se chodit i lesními celky po pěšinách. Lesopark je dobře dostupný MHD (např. zastávky Selská a Řepčická), tak autem.

Bydlíme v okolí, důkladně tak máme prochozenou Hornoměcholupsko-Hostivařskou část. Dá se zde nachodit nespočet kilometrů. V okolí lesoparku jsem vyrostla, mám tak možnost sledovat, jak se mění v průběhu času. Staré - pro mou generaci - klasické prolézačky nahradily dřevěné prvky, některé stromy byly opatřeny důmyslnými dřevěnými popiskami s českým i latinským názvem daného stromu. To v dobrém. Negativně ale hodnotím to, že některé části jsou hodně zanedbané, popadané stromy zůstávají stále na svých místech, altány se rozpadají nebo jsou zaplněny hromadou navátého listí, některé cesty jsou stále více a více zarostlé. Pro courání s kočárkem je to ale ideální místo. I děti se tu dostatečně vyblbnou - hřišť je tu dostatek. Zaplněnost parku se odvíjí podle počasí. Hodně lidí je zde odpoledne a hlavně o víkendech. Za každého počasí je tu nespočet pejskařů, většina psů pobíhá volně, což ne vždy je příjemné.

Na okraji lesoparku - v ulici Turínská se nachází sportovní areál Na Šancích. Je zde fotbalové, nohejbalové, beachvolejbalové a dětské hřiště, minigolf a restaurace. Zároveň se zde dá zakoupit turistická známka č. 1757 Hradiště Hostivař.

odkaz na mapu